Itálie

V Itálii není nic nemožné. Lidé jsou zde tak přátelští, že si s Vámi popovídají, moc rádi Vám poradí a pomohou, až zabloudíte v křivolakých uličkách. Až si v jedné z mnoha restaurací pochutnáte na světově proslulých italských specialitách - pizze, těstovinách, či sýrech - nebude se Vám chtít vrátit domů, protože tak lahodné potraviny u nás neseženete. K Itálii taktéž neodmyslitelně patří fotbal. O fotbale se zde lidé baví snad všude: na ulici, v hospůdkách i v tramvaji. Obrázky malých kluků kopajících si s míčem jen tak na ulici jsou zde opravdu časté.

Kdokoli, kdo osobně navštíví Itálii, zajisté dokáže odpovědět na otázku, v čem tkví světoznámost této země. Itálie Vám na ni totiž přímo odpovídá při každé procházce po sluncem prohřátém písku za šumění mořských vln, pokaždé když se ztratíte v jejích křivolakých uličkách, když žasnete nad architektonickými památkami, jenž psala sama historie. Itálie se může směle pyšnit přízviskem jedinečná, právě pro svou kulturu a protiklady, jimiž Vás vždy překvapí: vznosné renesanční dómy i středověké kamenné domky, nebeská výška Alp i úrodné nížiny, oprýskaná omítka domů, před kterými se prochází moderní lidé… to vše a mnohem více Vám Itálie nabízí pro Vaši dovolenou.

Itálie má velmi bohatou a po Řecku také druhou nejdelší historii v Evropě. Její otisky se do tváře země vryly jako nesmrtelné vrásky v podobě starobylých budov, paláců, mostů i náměstí. Do podoby, v jaké ji známe dnes, byla uvedena sjednocením až relativně nedávno. Nejstarší civilizací na italském území byli Etruksové, pokládaní ve své době za velmi vyspělé etnikum. Legenda vypráví, že Řím byl založen roku 753 před n. l. Romulem a Remem. Roku 395 se poté mocná římská říše rozpadla na dva velké celky: západořímskou a východořímskou. Ve středověku Itálii ovládly germánské kmeny. O 14. století začala Itálie hospodářsky prosperovat, vládla zde relativní politická svoboda a Florencie se stala kolébkou nově vznikajícího slohu, renesance. Roku 1800 ovládl Itálii Napoleon a sjednotil ji. Politického sjednocení země však dosáhl až v polovině 19. století Giuseppe Garibaldi a revoluční osvobozenecké hnutí. V roce 1870 byl připojením Říma proces sjednocení dokončen. Papež, kterému byla zaručena suverenita nad Vatikánem, však odmítl nové uspořádání země a Vatikán se tak společně se San Marinem stal nezávislou enklávou. Do 1. světové války vstoupila Itálie na straně Dohody, ve 2. světové válce se pak Itálie naopak stala spojencem Německa. Roku 1946 bylo zrušeno království a Itálie se stala republikou. Po válce se Itálie zapojila do Marshallova plánu a v roce 1949 se stala členem NATO. Dnes se Itálie počítá do sedmi nejvyspělejších zemí světa a vůdčí zemí Evropské unie.

Přestože na dovolenou do Itálie pojedete z České republiky poměrně krátkou dobu, máte při poznávání jejího obyvatelstva a kultury pocit, jakobyste se snad ocitli v jiném časoprostoru. Italové na rozdíl od většiny Čechů oplývají velkou emotivností, kterou projevují kdykoli a kdekoli: v metru, při nákupech i malicherných hádkách. Tento fakt též souvisí s jejich obrovským temperamentem, ale i přátelskostí a sdílností. Nasednete–li do jakéhokoli dopravního prostředku, často si všimnete, že lidé spolu nevázaně hovoří, přestože se spolu vidí poprvé v životě. Tato nesmírná otevřenost je mnohdy až dojímavá. Je sice pravda, že ve významných turistických centrech, kterých je v Itálii velmi mnoho, se Italové často pokouší přizpůsobit turistům, ale pokud uvidí jen sebemenší náznak o navázání rozhovoru, zdvořile si s Vámi povídají. Italové jsou velmi nábožensky založení. Je zvykem, že lidé zde slaví křesťanské svátky a navštěvují poutní místa. Síla jejich víry je upevňována tím, že v Římě (Vatikánu) sídlí papež, hlava křesťanské církve. Italská kuchyně je známá svou lehkostí a především výrobou pizzy, těstovinami, rybími specialitami, zmrzlinou i pečivem. Jako předkrm bývají často místo polévky podávány těstoviny. Místní speciality dostanete ve stravovacích zařízeních nazvaných taverna. Za národní jídla zde lze pokládat špagety a pizzu. Pokud trávíte v Itálii dovolenou, musíte jejich speciality ochutnat, prodávají se snad v každé restauraci a pizza samozřejmě i v pouličních stáncích. Ze sýrů se např. na těstoviny používá strouhaný parmezán, na pizze často okusíte italskou mozzarelu a oblíbená je i gorgonzola nebo mascarpone. Velice oblíbené jsou zde těstoviny, přičemž na italském trhu se setkáte se čtyřmi sty druhy tohoto produktu. Mohou být rýhované nebo hladké, mohou se do nich přidávat bylinky a koření, takže výsledný efekt lahodí také oku.